pondělí 19. července 2010

Jak nám OVCE málem pošly vedrem

vlastním bleskobrkem Gita Hrdličková


Inu, znáte to. Studenti jsou dochvilní jako bradavické
hodiny. OVCE ještě hůř, ty přijdou až po sedmi letech. Systematicky vyhýbat se jim můžete předstíráním náhlého onemocnění, omluvenkami od rodičů (rodinné důvody - svatby, pohřby, státní návštěvy ze zahraničí, stěhování rodinné kadibudky do Godrikáče - máme vlastní, takovou krásně zelenou, ale prý nám ji v kolejní barvě nezapíší do katastru. Mizerové.). Ti nejvychtralejší uhýbají psaní ukrutně dlouhé eseje plánovaným propadáním, mražením sebe sama těsně před termínem podání přihlášek na pastvu. Slabší povahy pak radikálně volí náhlou smrt - to víte, nehody se prostě stávají - a pak už jen doufají v příznivou karmu při další registraci.
Když už pak statečně přežijete tvrdou selekci a propracujete se ke zkoušce ústní, říkáte si, že už se nemůže nic dalšího podělat. Jenže ouha, ono se letos pro změnu podělalo počasí. 43 °C ve stínu, 36°C za metrovou zdí u jižní paty věže.
Konat zkoušku OVCE v takových nelidských podmínkách se rovná týrání zvířat i zkušební komise. Studenta ne, ten je prakticky mrtvý kvůli nervozitě, přísahám, tam už není, co zabíjet.
Takže jsme nakonec naběhli do učebny decentně obložené ledovými krami, které se nám vypařovaly před očima. Byla jsem samozřejmě strašně našprtnaná a dostala za jedna, ale jenom Salazar ví, na co se mne vlastně ptali.
Já si z celé ceremonie pamatuji akorát jednu jedinou momentku. A to, že když mi Nekro předal diplom, roztál poslední ledovec. Začalo nám téct do bot. A prof. Eillen jen marně lapala po dechu, protože dusno zhoustlo. Už to vypadalo, že nám tam chudinka dočista omdlí, avšak prof. Renine zachránil sitauci. Ostatně, jak je jeho zvykem. Tento galantní gentleman duchapřítomně zarazil veškeré další formality a obřadnosti, když rezolutně prohlásil, že se musí skočit zchladit do jezera...


A fakt je to věčná škoda, že jsme všichni odešli po svých. Protože prof. Gravedigger coby osoba zběhlá v nekromancii by měl teoreticky vydržet ze všech nejdéle a jistě by nám ochotně poskytl první pomoc v případě nouze nejvyšší.

Už už to vypadalo, že nastane nějaká akce.
Ale prof. Renine je ostřílený pedagog, vzal do zaječích přesně v ten pravý čas. Zmizel z té pekelné výhně neskutečně rychle, fakt. Je to třída.

Ale považte! Taková skvělá nabídka! Kéž bych mohla být obřadně vzkopnuta v tak slavnou chvíli!
Do důvodu by se napsalo něco sofistikovaného: OVCE, hnusný vedro, balíme to.

(To zaručeně ještě nikdo neulovil. Takový vzácný záznam!)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Redakce Hadího krále vám děkuje za každý komentář. Vlastně neděkuje, to se jen tak říká... A nezapomeňte na slušnost!