úterý 14. prosince 2010

Škrkna z Vánoční besídky promluvila!

Jak jistě všichni víte, dne 12. 12. se konala Vánoční besídka. Na začátku jste mohli shlédnout vystoupení zmijozelského divadelního souboru Užovka 12, potom třebas hudební vystoupení, které vedl Prof. George McBrave. Na závěr se konal ples a hlasování o nejelegantněji oblečeného muže a ženu. Jelikož se muži jaksi nedostavili, tak se hlasovalo jen pro dámy. A u toho samozřejmě nemohly chybět naše drahé škrkny, tak jsem si jednu zelenou chytla a vyzpovídala jí.
 Po krátkém běhání za škrknou se mi jí podařilo chytit, škrkna kousala, tak jsem jí dala náhubek a přivázala jí ke křeslu ( ne, škrkně se nic nestalo, nakonec byla stejně jako ostatní ohleduplně zašlápnutá pověřenými lidmi). Škrkně okamžitě z obličeje zmizel ten zlověstný úsměv, jak můžete viděl na fotce a začala se tvářit zoufale, Salazar ví, co si myslela. Tak jsem jí tedy opatrně oslovila.

Kristie: Ahoj škrkno. -nenápadně si odhrne šaty, třeba by se po nich škrkna ohnala nohou a pak by z nich zbylo kulové. -
Škrkna: Tě péro Smithová, dlouho jsme se neviděly, co? -zašklebí se-
Kristie: Co? My se známe? -na chvíli se zamyslí a zvídavě si prohlíží škrknu- Ach, ano, už vím. Ty jsi ta  ťutínkovatá škrknička, kterou jsem si v létě chovala v pokoji, viď?¨
Škrkna: Já nejsem ťutínkovatá, a ani jsem nikdy nebyla. To si laskavě nech, jo?
Kristie: Nebuď drzá, ano? A navíc, nepřitáhla jsem tě sem, abychom se hádali, mám na tebe pár otázek, tak můžu spustit?
Škrkna: No tak jo, no, ale mám jednu podmínku!
Kristie: Jakou?
Škrkna: Tu, že mě nepředhodíš těm rozšlapávačům.
Kristie: No, tak dobře. První otázka zni, proč nám vy, škrkny neustále oxidujete na hradě?
Drzá škrkna
Škrkna: Protože máme hlad. Já mít hlad, já chtít žrát! -teče jí slina-
Kristie: -vzdálí se od škrkny a spoléhá na náhubek- A co vy škrkny vlastně jíte?
Škrkna: Všechno! My ham ham všechno!
Kristie: Ehm, no víš co, myslím, že mi to stačí. -nejistě se zazubí a zakřičí- Pane McNorrelle? Už můžete, ale jen s tou injekcí, ano?

Pan McNorrell: Ale jistě, nebojte se. -přitáhne s sebou injekci a míří ke škrkně- Tak Škrkničko, teď mi hezky  půjč ruku a já ti na ní udělám takové razítko, neboj, nebude to bolet.
Škrkna: Ale nekecej, to určitě nějakej ten oblbovák, co?
Kristie: Ale prosimtě, klid, ano?
Škrkna: Ne!
Pan McNorrell: -rychle bodne škrkně do ruky injekci a než bys řekl švec, škrkna je klidná jako beránek-
Kristie: Děkuji, ale teď rychle běžte, než se trošku vzpamatuje.
Pan McNorrell: Dobře, kdybyste cokoli potřebovala slečno, stačí zavolat -usměje se a odejde z místnosti-
Kristie: - usměje se na pracovníka z ministerstva a vrátí se ke škrkně- Tak co, jak se cítíš?
Škrkna:  Lááásko máá já stůůůňu, svoji pýchu já jen hráál!
Kristie: -Nechápavě zírá-
Škrkna: -Vzpamatuje se-  Co to melu! Tys mě uřkla!
Kristie: Co, já? Ses zbláznila ne?
Škrkna: Já to vííím, že jo! -rozkřičí se na celou redakci-
Kristie: -Snaží se Škrknu umlčet- Silencius! -mávne hůlkou a neslyšně pípne- Salazaru dík, už mlčí.

Jak vidíte, tak z mého rozhovoru nevyplynulo nic jiného, než to, jaké škrkny jsou. Ale podotýkám, že tahle zelená, byla ještě peříčko. Tož kdybych si vybrala červenou, to by bylo nadělení! Navíc červená v zelené redakci, no fuj.

2 komentáře:

  1. :-D Parádní rozhovor! Doufám, že si troufneš i na vyzpovídání té červené, to by byla frajeřina! ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. Díky :) Oni mě s tou červenou z redakce vyhodí, tak jí budu muset zpovídat někde v kumbále :D

    OdpovědětVymazat

Redakce Hadího krále vám děkuje za každý komentář. Vlastně neděkuje, to se jen tak říká... A nezapomeňte na slušnost!