středa 23. září 2015

Hadí král se probouzí

Spal dlouho. Muselo to být několik měsíců, ale sám si není moc jistý. Když spíte, tak asi moc pojem o čase nemáte. Nedávno se však začal probouzet. Kdo? No přeci Hadí král.


Mohlo to být někdy na jaře, kdy po něm nikdo nějakou dobu nic nechtěl. Vždycky to sice bylo tak, že měl být aktivní jenom někdy a navíc ještě nepravidelně, takže ani sám nevěděl, kdy ho zase někdo přijde otravovat, byť s něčím malým, ale tahle pauza mu přišla nějak dlouhá. Čím déle odmlka trvala, tím méně se mu to líbilo, ačkoliv jedna část jeho hadí mysli byla ráda, že se nemusí vůbec ničím zabývat. Právě tahle jeho část začala přemlouvat tu druhou, že se to musí využít. Nakonec se jí to povedlo a obě dvě se shodly, že když žáby nejsou doma, tak má had pré.

Tak jednoho dne zavřel pravé oko. A protože mu nikdo nepřišel vynadat, tak nedlouho poté následovalo zavření i toho levího. Ono taky není moc pohodlné koukat jenom jedním okem, tím druhým toho had nevidí tolik a tak dobře jako oběma. Proto bylo logické, že to levé nenechal otevřené moc dlouho. Jakmile měl zavřené obě oči, tak už nevydržel bdělý moc dlouho. Určitě znáte ty dny, kdy padnete do postele a usnete během chvilky. Tohle bylo něco takového. Do té doby si svoji únavu neuvědomoval, ale teď na něj dolehla plnou vahou.

Usnul. Očekával krátkého šlofíka, protože ta dlouhá neaktivita už byla podezřelá a každou chvíli přeci musel někdo přijít, aby ho probudil. Nikdo však nepřicházel. Plynul den za dnem, dny se měnily v týdny a týdny přecházely v měsíce. Spal a spal. Občas se neklidně zavrtěl, to když se mu zdálo něco ne moc pěkného, jindy, když se mu sny zase líbily, zase spokojeně sykl. Někdy se převalil na kamenné podlaze, párkrát smyčky jeho hadího těla narazily do zdi jeho slepé chodby. Nic z toho ho neprobudilo.

Změnilo se to až na začátku školního roku. Možná za to mohl hluk způsobený přítomností spousty nových studentů, kteří pobíhali po hradě s takovým dusotem a nadšeným štěbetáním, že to bylo slyšet až do sklepení. Možná to způsobil počet těch, kdo ve sklepení zabloudili a jistým nedopatřením se dostali i do té části, kde se zabydlel. Faktem bylo, že jeho hluboký spánek se pomalu chýlil ke konci.

Až jednou otevřel oči a zhluboka vdechl vlhký vzduch ze chodeb ve sklepení. Vypadaly úplně stejně, jako když se před několika měsíci rozhodl trochu prospat. Většina tvorů sice preferuje zimní spánek, ale jemu ten letní nevadil, pod školou ani tolik nezáleželo na tom, jaké roční období zrovna je, když tam teplotní výkyvy téměř neexistovaly a nehrozilo, že by tam zabloudil nějaké ztracený sluneční paprsek. On navíc nebyl jako většina ostatních tvorů.

On byl hadí král. A nedávno se, snad dostatečně odpočinutý, probudil. Doufejme, že v dohledné době další spánek potřebovat nebude.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Redakce Hadího krále vám děkuje za každý komentář. Vlastně neděkuje, to se jen tak říká... A nezapomeňte na slušnost!