pátek 24. února 2017

Tři, dva jedna… nováčci na hradě!

Už přes tři týdny se to na hradě hemží novými tvářemi. Komu se zde líbí, kdo pláče steskem po rodičích a kdo už chytl první trest? Na to se podíváme v dnešním článku.

Přesně 174 párů očí propalovalo vstupní bránu 26. ledna a čekalo na vpuštění do hradu. Nikdo si nebyl jistý, zda ho ve dveřích na poslední chvíli neobrátí čelem vzad s tím, že jde nejspíš o omyl a sova se s adresou doručení spletla. Nově příchozí studenti vnesli na hrad oživení a nebývalou svěžest.

Izabela Aristokratická: Jaká byla tvoje první noc na hradě? Nestýskalo se ti po rodičích?
Katsuki Swallow: Nestýskalo :D Hodně jezdím na mudlovské tábory, tak jsem zvyklá. Jenom se mi stýská po mých kočičkách :( potřebuju něco chlupatýho na mazlení.

Stejně jako každý rok, nedlouho po první strávené noci na hradě a bez rodičů, čekala nováčky Zařazovací slavnost. Ta bývá velikou slávou nejen pro budoucí studenty prvních ročníků, ale i pro celý hrad. Nervozita před rozřazováním se dala krájet. Zmatení nováčci hledali Moudrý klobouk a vymýšleli lsti, jak se dostat do své vysněné koleje.

Izabela Aristokratická: Pokoušela ses nějak podplatit Moudrý klobouk? Jaká byla tvá reakce na určenou kolej – Havraspár?
Kaitlyn Santini: I když jsem tak původně zamýšlela, klobouk jsem nakonec nepodplatila. Řekla jsem si, že Moudrý klobouk přece jen ví nejlíp, kam každého zařadit, tak jsem to nechala na něm. Avšak párkrát jsem nenápadně nadnesla, že bych ráda do Havraspáru. A evidentně to fungovalo. :D
Ze zařazení do Havraspáru jsem byla samozřejmě naprosto nadšená. S kolejí jsem více než spokojená (bylo by smutné, kdyby to bylo naopak, když jsem do ní chtěla být tak moc zařazená). Všichni z těch, co jsem zatím měla ze své koleje čest poznat, jsou naprosto super lidi. Moje patronka, která na mě dohlíží, je naprosto perfektní a nemohla bych si přát lepší. A madam kolejní je také strašně fajn. Čili mohu konstatovat, že se svou kolejí jsem nadmíru spokojená.

Každý ve Velké síni při rozhodování Moudrého klobouku fandil. Ačkoliv několik nováčků ronilo po rozřazení slzy, většina byla naprosto spokojená. Poté přišla ta nejoblíbenější část všech slavností – obžerství nejhlubšího kalibru. Na ty nejvytrvalejší čekala v komnatě nejvyšší potřeby afterparty.

Izabela Aristokratická: Účastnila ses rozřazovací slavnosti? Jak sis jí užila? Byla jsi i na afterparty?
Manon Lancaster: Ano, na rozřazovací slavnosti jsem byla, ovšem příliš jsem si ji neužila. Tolik jsem se bála, že se nedostanu do své vysněné koleje! Navíc jsem byla rozřazena až hodně pozdě, mezi posledními, takže nervozita samozřejmě stoupala výš a výš. Jakmile mi byl určen Havraspár, běžela jsem do kolejní místnosti. Na uvítání jsem dostala dva hrnky horké čokolády a povídali jsme si, ale to je asi všechno. Nějaké to uvítání (nebo prostě akce pro nováčky) by mělo být zítra, jenže ještě nevím, jestli se ho budu moct zúčastnit, což mě dost mrzí...

Někteří studenti neusnuli na listech mandragory a prozkoumávali hrad. Těm šťastnějším se podařilo dostat i do skrytých místností.

Izabela Aristokratická: Už jsi byla na hradě v kuchyni a na letové ploše?
Gilraen Tasartir: Jo, byla jsem na obou místech :) Kuchyň mi pomohlo najít jen pár náznaků ve Velké síni :) Letovou plochu jsem ale objevila náhodou.

Izabela Aristokratická: Jaké je tvé nejoblíbenější místo na hradě? Kde trávíš nejvíce času?
Lyra Oxley: Tak abych se přiznala, tak já nejčastěji navštěvuji místnost se soutěžemi (směje se). Ne, pokud to musí být moje nejoblíbenější místo, je to určitě hostinec U Tří košťat. Madam Rosmerta je moc milá a má široký výběr v nápojovém lístku. Jen mi tam občas chybí to mnou oblíbené kakao!

Nedlouho po rozřazení čekala studenty další sláva, a to zápis do školních předmětů. Každý šetřil, co mohl, aby měl galeony na zápis oblíbených předmětů. Pár studentů dokonce skončilo na ošetřovně, protože přecenili svoje síly a málem se u Žluté tlapy upracovali k smrti.

Izabela Aristokratická: Plánuješ být třídní šprt? (definice pro člověka se 2 a více předměty)
Aaliyah Ruth Huxley: Zatím mám předměty dva a rozhodně jich více neplánuji. Myslím, že dva bohatě stačí, pokud budu vše stíhat, tak jak plánuji, v dalším ročníku bych zkusila o jeden předmět navíc.
Zapsanou mám Kouzelnickou první pomoc, kterou jsem si vzala, jelikož mě baví i ta mudlovská, takže proč nezkusit i tuhle :)
Jako další jsem se přihlásila na Nauku o sebevědomí. V mudlovském světě mi sebevědomí chybí, a protože jsou mudlovské škol mírně pozadu a tento předmět nenabízejí ke studiu, věděla jsem, že je rozhodnuto.
Plánuji odevzdávat úkoly v prvním možném termínu, ideálně hned po vyslechnutí aktuálního výkladu. Pokud mi sedne zadání úkolů mimořádných, jsem také ochotna je odevzdat v nejbližším termínu.
Nemyslím si, že budu největší flákač, ale také ne největší sběrač bodů. Viděla bych to na zlatý průměr :)

Jakmile nováčci usedli do školních lavic, hrad utichl. Jen ve Velké síni je slyšet rozhovory, ale většina prváků tráví čas v učebnách a knihovně, kde poctivě popisuje pergameny, až se jim z hlavy kouří. Že se nováčkům celkem daří, prozrazuje i fakt, že zatím nikdo z nich nedostal žádný školní trest (čištění bot starším studentům se nepočítá). Často je vidět hloučky, kde se starší studenti snaží mladším poradit s plněním úkolů. Víty Lawrencové jsem se zeptala, jak ji starší studenti přijali.

Izabela Aristokratická: Co říkáš na starší studenty? Už na tobě jako nováčkovi zkoušeli nějaké pokusy? Našla sis zde kamarády?
Víta Lawrencová: Starší studenti jsou stejně milí jako mí spolunováčci..... Takže hodně! Žádné pokusy na mě nedělali, a o žádných případech nevím. Ti co znám jsou moc fajn. Ale kdo ví co se děje za mýma očima?! Jestli jsem si tu našla kamarády? Nevím, jestli bych tomu říkala kamarádi, ale rozhodně je tu pár lidí co jsou moc fajn.

Na závěr si počtěte něco z historie velice zajímavého jména mrzimorské studentky 1. ročníku Hopsalky Skákavé.

Izabela Aristokratická: Máš velice zajímavé jméno. Jak ho tvoji rodiče vybírali? Kde má rok „Skákavých“ kořeny?
Hopsalka Skákavá: Náš rod Skákavých smíšeného původu má již vrozenou cílevědomost a zápal pro nadšení. Všichni členi našeho rodu jsou a byli vždy velmi energičtí a úspěšní kouzelníci. Můj otec, jako následník rodu, také zdědil tyto vlastnosti a našel si stejně zapálenou a veselou čarodějku, mojí matku. Oba předpokládali, že po nich tyto vlastnosti zdědím, a tak mi dali toto krásné a zábavné jméno. Už od malička vyrůstám v krásné šťastné rodince, která mě naučila, že si musím jít za svými sny, že si nesmím dělat hlavu z každého nezmaru a že nejlepší lék na bolest a smutek je smích. Já mám své jméno moc ráda a myslím si, že mě opravdu velice dobře vystihuje. Ráda se obklopuji veselými lidmi a ještě radši posílám pozitivitu a motivaci být dobrý v tom, co lidé dělají, dál k ostatním.

Já jsem se na hradě rozkoukala poměrně rychle. Usnadnilo mi to pár nových přátel, s některými z nich dokonce bojujeme o školní pohár ve stejné koleji. Až na ďáblovo osidlo – v jehož objetí jsem už párkrát skončila – se mi na hradě líbí.

Pro HK Izabela Aristokratická

2 komentáře:

Redakce Hadího krále vám děkuje za každý komentář. Vlastně neděkuje, to se jen tak říká... A nezapomeňte na slušnost!