pondělí 29. ledna 2018

Závěrečná slavnost

Rok se s rokem sešel a panikaření nad neodevzdaným úkolem vystřídala tichá úleva, že je to konečně za námi. O chvíli později sice panikaření opět nastalo, tentokrát ovšem nebylo způsobené špatnou známkou z lektvarů, nýbrž nedostatkem večerních rób ve skříni a především nedostatkem na účtu v Gringottově bance, který by byl schopen dříve zmíněný nedostatek napravit. V tento čas přišla vhod nabídka naší moudré a vznešené primusky Zuzany Malron a našeho nejlepšího pokladníka Zpytlehněva Zďáblíkova na prohrabání a zapůjčení obsahu obrovského kolejního šatníku (kterou mimo jiné využila jistá chudá studentka, tedy já). I díky nim jsme se opět (!) stali nejlépe oblečenou kolejí na hradě. Třikrát hurá! A kdo má názor jiný, nechť si ho zastrčí tam, kam se podobné názory strkávají.


Jako první se podívejme na zmijozelskou primusku Zuzanu Malron. Zuzana strávila větší polovinu večera v elegantních černých šatech s krajkovým vrchem, kterým nelze vytkout nic, snad jen že jsou trochu moc málo zelené. To se později rozhodla vynahradit, a když většina studentů opustila sál, aby ve vstupní hale uvítala nováčky, odskočila si do šatníku. Od té doby chodí po hradě v zeleném, aby nám to všem vynahradila.




První z dvojice zmijozelských prefektek, Veronica Narcissa Williamsová, je podle mého (rozhodně ne skromného) názoru jednoznačně vítězkou nevypsané soutěže o nejlépe oblečeného studenta. Jednoduché tmavozelené šaty doplnila spoustou kolejních předmětů a dokonce přesvědčila kolejního mazlíčka, aby jí vlezl za krk. V průběhu slavnosti se běžně setkáváme s nerozhodnutelnými studentkami, které svou róbu obměňují pod stolem, nutno podotknout, že za značného červenání všech přítomných chlapců. Veronica se fenoménu zřejmě rozhodla dodat zcela nový rozměr a ihned po převzetí řádu Salazara Zmijozela odběhla do Příčné a vrátila se s novým účesem!




Rhea De Morgan doběhla do Velké síně na poslední chvíli zřejmě z famfrpálového tréninku. Doběhla dokonce tak uřícená a rozrušená, že zapomněla i na sundání famfrpálové přilby. Nutno podotknout, že jí to nelze mít za zlé, protože pouze díky píli a tvrdé námaze našich studentů jsme letos získali školní famfrpálový pohár. Navíc na famfrpálovém dresu není co zkazit – jakkoliv se nehodí na večerní slavnost, kolej reprezentuje výborně. A o to přeci jde.



Že lze na slavnost přijít famfrpálově i stylově nám ukázala naše kapitánka Andra Tigers, která oblékla stylový moderní famfrpálový hábit a ze sklepení si vypůjčila jednoho z našich mazlíčků, aby jí dělal společnost. Hadem totiž nikdy nic nezkazíš!



Nemohu mluvit o zmijozelské reprezentaci, aniž bych zmínila nádhernou Cirillu Sterling. Její šaty jsou naprostým návrhářským skvostem a síťovaná rukavička a zelená čelenka jsou jen třešničkami na dortu. Ani zde nemohl chybět had kolem krku, to abychom snad přes tu zelenou nezapomněli, do které koleje to vlastně patří.



Slečna Jagga Viggo se pro tento večer rozhodla, že od sebe odežene všechny upíry a milovníky cucfleků, a tak se obrnila límcem, který svou ostrostí odehnal každého nápadníka do bezpečné vzdálenosti. Ještě roky budou chodbami kolovat zvěsti o nebohém výtečníkovi, kterého ani límec neodradil a nakonec strávil zbytek slavnosti na ošetřovně.



Stejně jako mnoho ostatních studentek a studentů, i Celeste Lennonhart se oblékla do třetí, neoficiální, kolejní barvy – do černé. Na rozdíl od mnoha dam se promyšleně vyhnula šatům a předvedla nám svůj přiléhavý oblek. Musím přiznat, že jí tak trochu závidím, přeci jen, šaty se pořád někde motají a jejich nošení je značně nepraktické. I ona svému vzhledu dodala punc hadem kolem krku. Musím říct, že poté, co si studenti rozebrali téměř celou hadí populaci, nastal ve sklepení překvapivý klid a ve Velké síni překvapivý neklid. Zda-li byl způsoben nespokojeností hadí populace nebo tím, že dobrá polovina hradu trpí panickým strachem z hadů, se nepodařilo zjistit.


Chtěla bych se teď přesunout k tomu, jak kolejní reprezentace nevypadá, ale protože jsem v Zmijozelu nenašla nikoho, koho bych mohla použít za názorný příklad, a protože nechci, abyste si mysleli, že jsem snad zaujatá, nebudu raději zmiňovat nic. Všichni víme, jak se člověku může novinářská práce vymstít. A protože se plánuji ještě někdy objevit ve Velké síni, raději tímto článek uzavřu. Zelení, zelenejte se dál, nechť děláte koleji dobré jméno. A koho nachytám, že činí jinak, nechť se strachy třese!

Pro Hadího krále
Tabitha Firestone

3 komentáře:

  1. -ndra si zaslouží bonusové body za copánky! :D

    OdpovědětVymazat
  2. Moc se mi líbí celý začátek článku :D A vůbec, ostatní redaktoří by si z tebe měli vzít příklad, takhle se mluví o Primusce! :D
    Děkujeme za hezké shrnutí, jednou budeme moct vzpomínat, jak dlouho už jsme nejšmrncovější kolejí na hradě :D

    OdpovědětVymazat
  3. Veronica N. Williamsová1. února 2018 23:46

    +kření se+ Che, no prosím, doposud ještě žádný novinář neocenil můj vkus! Konečně příjemná změna! +spokojeně si mne ruce+

    OdpovědětVymazat

Redakce Hadího krále vám děkuje za každý komentář. Vlastně neděkuje, to se jen tak říká... A nezapomeňte na slušnost!