Zmijozelský tým Bradavické čtyřky

Na hradě běží v plném proudu turnaj „Bradavické čtyřky“ a já přináším úvodní rozhovory s našimi účastnicemi. Jak si zmijozelské dámy sedly? Mají z něčeho strach? Jak pojmenovaly svůj tým? Vše se dozvíte uvnitř článku.

Jak jste jistě všichni zaregistrovali, tak na našem hradě v letním školním roce začalo klání Bradavické čtyřky. Dlouho se toto celohradní klání nekonalo, naposledy v roce 2013. Dokonce bych řekla, že je mezi námi pouze minimum lidí, kteří tu v tu dobu byli a zažili to „naživo“.

Za každou kolej se přihlásili čtyři lidé, kteří ji jako tým budou reprezentovat. Na úkol budou mít vždy deset dní, dohromady dostanou čtyři. Za Zmijozel máme v klání Veronicu Narcissu Williamsovou, která je studentkou 5. ročníku rozšiřujícího studia, Edith Joan, Ninu Yozhinski a Noah Limbani, které jsou všechny studentkami prvního ročníku.

Holky si společně zvolily i název týmu, chtěly propojit svá jména – Edith JOan, Nina JOzhinski, Veronica VIlliamsová a Noah LYmbani a tradááá – JOJO VÍLY jsou tak na světě.

Zeptala jsem se holek na pár otázek.

1) Jsi spokojená s výběrem tématu B4 – „koleje“?

Veronica: Téma sice není nikterak originální, ale já to beru jako příležitost vyzdvihnout Zmijozel a podupat ostatní koleje! – zlomyslně se zasměje  – Ale ne, ve vší vážnosti, s tématem jsem spokojená.

Nina: Líbí se mi. Je to něco úzce spojeného s naším světem, zároveň trochu tajemné. Jen jsem zvědavá, jak moc kreativní budeme moci být, protože přece jen spoustu už je toho definovaného.

Edith: Měla jsem obavy, že se téma bude týkat nějakého předmětu, který jsem ještě nestudovala či třeba ani o něm neslyšela, ale koleje zní mnohem líp. – zasměje se –

Noah: Určitě! Přijde mi, že se tam toho dá spousta vymyslet! –  usměje se –

2) Co říkáš na svůj tým?

Veronica: Přestože jsem holky před B4 vůbec neznala kvůli mé sociální neaktivitě v koleji, sžila jsem se s nimi myslím velmi dobře. Ročníkový rozdíl není žádnou překážkou – tím, že holky jsou teprve v prváku, mají právě o to víc inovativních nápadů, které by mě ani nenapadly. A naopak můj dlouholetý pobyt na Hogu jejich myšlenky zase o něco obohacuje. Tedy doufám! –  zasměje se –

Nina: Podle komunikace, kterou jsme zatím navázaly, usuzuji, že budeme dobře funkční tým. Jsem moc ráda, že je v týmu i Verča, když člověk nahlédne do její složky v archivu, spadne mu brada. Ale myslím, že i my novačky máme co nabídnout.

Edith: S holkama Ninou, Noah a Veronicou jsem si už povídala a musím říct, že jsou moc v pohodě. Tady je naprostá spokojenost. –  usměje se –

Noah: Řekla bych, že naše kolej od ostatních zvolila trochu odlišnou taktiku. –  zasměje se – Ale už spolu komunikujeme, a i když jsme ještě neměly ani jeden úkol, řekla bych, že to krásně zvládneme! – pyšně se zazubí –

3) Máš z něčeho (nebo někoho) obavy?

Veronica: Mám obavy akorát z poroty. Vlastně až po prvním úkolu zjistíme, jestli to, na čem pracujeme, je dobré, jestli to tak bylo chtěno... A nebude po prvním úkolu už pozdě? Mou největší noční můrou je dostat minimum z jakéhokoliv vypracování, co odevzdáme. –  otřepe se hrůzou – Z nikoho konkrétního jinak obavy nemám, myslím, že do toho všechny týmy dají všechno, a to bych se s takovou mohla i bát, jestli mě někdo odchytne, až je budu sabotovat – teda, co?  –  zamrká nevinně očima –

Nina: Mám obavy z času – že to nebudu stíhat podle svých představ. A pak hlavně z toho, že se hradem ponese nepříjemná soutěživost a nevraživost mezi kolejemi či týmy.

Edith: Obavy mám z toho, že budu nad zadáním či vypracováním moc přemýšlet a ztrácet tím čas. Každopádně vím, že se s holkama dobře domluvím a nebudu mít důvod se takhle stresovat.

Noah: Popravdě? Právě teď úplně ze všeho a ze všech. –  nervózně se ošije – Už jsem si prostudovala snad všechny informace z předchozích ročníků, ale stejně si přijdu, že vůbec netuším, co nás čeká...

4) Co myslíš, že bude tvoje silná a naopak slabá stránka?

Veronica: Já doufám, že moje silné stránky leží tam, kde jsem se na ně celé roky při úkolech, soutěžích a zkouškách spoléhala, tedy v kreslení a psaní. Jen nevím, jestli mou hlavní silnou stránkou není spíš fantazírování. Naopak jsem hodně špatná třeba v přesmyčkách nebo básničkách, tak doufám, že nás organizátoři ušetří.

Nina: Doufám, že by má silná stránka mohla být ve vymýšlení nápadů, slabší, se obávám, možná bude ta realizace. Ale od toho jsme tam 4.

Edith: Nejhůř na tom jsem se psaním slohových útvarů, kde se musím držet určitého stylu (teda kromě receptů, návodů a manuálů – na to jsem borec – směje se –). Holkám spíše pomůžu s básněním a pak rozhodně s hledáním faktů, řešením hlavolamů (no ale pochybuji, že tu nějaké budou) a určitě s kreslením.

Noah: Docela si věřím u psaní, hádanek a nějaké organizace nebo úprav. Naopak své dovednosti ve psaní básniček nebo kreslení živých tvorů bych nazvala téměř neexistujícími. – zasměje se –

5) Těšíš se? – smích –

Veronica: Moc! –  zazáří – A to už jsem si přečetla zadání prvního úkolu!

Nina: Moc! Hlavně se těším na to, jak se s holkama budeme doplňovat. A taky se těším na vypracování ostatních týmů. Bude zajímavé porovnávat, jak každý tým co pojal.

Edith: Moc se těším na spolupráci s holkama a na to, co společně vytvoříme!

Noah: AbsoluTÁlně! – slabiku „ta“ téměř vykřikne –

Myslím, že mohu říci i za ostatní, že vašemu týmu moc fandíme! A pro radost přináším některé vzkazy a věřím, že to nebudou jediné, které obdržíte.

Vivat JOJO víly!!!

Pro Hadího krále

Astoria von Pens