Zmijozelský tým vítězů B4

Zajímá vás zákulisí Bradavické čtyřky zmijozelského týmu? Jak našim holkám šly úkoly, kdo se na kterém jak podílel? Jak se jim líbila zadání a následná hodnocení? Čeká vás velmi zajímavé shrnutí a postřehy několika týdnů dřiny.

To vše a mnohem víc se dozvíte v článku.

Bradavická čtyřka začala 8. dubna 2020, Zmijozel reprezentovaly JOJO Víly – Edith Joan, Nina Yozhinski, Noah Limbani a Veronica Narcissa Williamsová. Společně čelily čtyřem výzvám, které se týkaly čtyř bradavických kolejí. Přineste si šálek výtečné čokolády a začtěte se do následujících řádků.

První úkol se týkal koleje Havraspáru. Holky měly za úkol nakreslit vchod do kolejní místnosti, vysvětlit funkčnost schodů na chodbách hradu, jinou než byla za dob Harryho Pottera, seznámit nás s původem Anseioly Jasmis Rawenclav a s nejužším vedením koleje. Představit kolejní místnost a, jelikož je Havraspár kolejí moudrosti, pohrát si s hádankami.

Naše JOJO Víly si s úkolem hravě poradily, získaly za něj 148 kostek a díky tomu zaujaly druhé místo. Jako styl provedení si zvolily „knihu“, která Havraspár opravdu vystihuje. Skvělý nápad! – dojímá se –

Lilien Emity Meissed: „Využití knihy se mi líbí, je to něco, co k Havraspáru patří, přeci jen… sečtělost mají v povaze.“

Sally-Ann Olson: „Postupné otáčení listů knihy buduje napětí a radostné očekávání, co úžasného člověk na další stránce objeví.“

Theresa Veilin Brendi: „U vysvětlení schodů jsem se musela pousmát. Potvory jedny! Stejně tak jsem si početla i u popisu ložnic studentů, který je moc hezky pojatý, a i informace o vedení koleje byly napsány pěkně.“

Kim Sarah Reevesová: „Příjemně mě překvapila hudební zátiší v některých částech havraspárské kolejky (zpěv ptáků, krb), velmi zajímavý a důmyslný nápad, který mě vtáhl do vašeho vypracování.“

Bohužel po tomto kole následovala penalizace Havraspáru. Jejich děvčata měla problém s odkazem a došlo ke smutnému řešení, které je bohužel v podstatě vyřadilo ze hry. Dále následovala ztráta jedné členky, která se nezapojila ani do řešení prvního úkolu. Byla nahrazena jinou hráčkou, což bylo na hraně pravidel. Ale nakonec tým Havraspáru ještě před druhým úkolem odstoupil.

Jak hodnotily tento úkol naše holky? Kterou jako první napadlo, že bude mít formu knihy? A co si myslí o této aféře? Jaké bylo první hodnocení poroty?

Veronica: „Úkoly jsme si rozdělily podle preferencí a silných stránek, takže třeba ty nádherné dveře a vazbu kreslila Edith, já kreslila všechny ty doplňující obrázky a mapu, holky dělaly texty, a když nás pak napadlo oživit to audiem, tak popadla Noah balík chipsů.
Ver neznám, vůbec netuším, co byl důvod jejího odchodu, ale chápu, že to zbytek týmu naštvalo. Na druhou stranu pak nechápu, proč (a to jsem se dočetla v komentářích Denního věštce) bylo holkám nabídnuto nahradit prázdné místo v týmu, když pravidla jasně specifikují, že po odevzdání nominací už se nic měnit nemůže. A pak se jim strhnou body za odkaz... – nechápavě kroutí hlavou –
Obzvlášť se mi líbí hodnocení madam Kim, která vypíchne, co by chtěla do příště zlepšit nebo co se jí líbilo. Madam Lilien nám pro změnu dala nejhorší hodnocení z celé poroty, strhla nám kostičky vlastně úplně ze všech kategorií. Jde vidět, že se na věci dívá jinak než zbylé tři porotkyně, tak budeme muset ještě zapracovat, abychom jí příště taky padly do vkusu.“

Nina: „Nejprve jsme se domluvily, že to uděláme ve Wordu – ach, jak se teď tomu nápadu smějeme! Naštěstí nám to brzy došlo a vytvořily jsme web.
Na jednu stranu se mi líbí, jak víceméně celý hrad stál při holkách. Na druhou stranu už jsem od modrých holek chvílemi cítila neracionální a z mého pohledu přemrštěný pocit křivdy. Chci si myslet, že kdyby se totéž stalo nám, vzaly bychom to snad víc s klidem.
Oceňuji, že hodnocení byla řádně rozepsána a vesměs i dobře strukturovaná. Sama bych možná ocenila i schematičtější přehled plusů a minusů, ale to už moc není slovní hodnocení, že?“

Edith: „S holkama se mi spolupracovalo zatím skvěle. To spíš jen já jsem si dala načas. Kreslení mi trvalo až moc dlouho a stresovala jsem jak sebe, tak i holky. Každopádně se vše stihlo, takže spokojenost. Úkoly jsme si rozdělily podle toho, kdo chtěl co dělat. Já kreslila, což jsem si rozdělila s Verčou. Holky pak vymyslely výborné básničky a text, takže já se pak kochala při čtení.
Odchod Ver z havraspárského týmu B4 mě zarazil. Slyšela jsem, že měla moc úkolů a proto také odešla z hradu. Každopádně svou pracovní zátěž by si každý měl promyslet právě před přihlášením se do soutěže. Penalizace bodů havraspárského týmu, který omylem poslal nefunkční odkaz (i když obsahoval správný odkaz po vymazání domény naší školy) mi připadá velice přísná. Stejná chyba se může stát všem soutěžícím.
Slovní ohodnocení porotkyň jsem uvítala – v jednu chvíli jsem si myslela, že slovní ohodnocení vůbec nedostanem. Zdá se mi trochu subjektivní, ale jen z pohledu toho, co každá porotkyně očekává od kroniky/knihy/webového zpracování, což chápu.“

Noah: „Co se týče samotného vypracování, hned na začátku jsme narazily na problém – absolutně jsme nechápaly zadání. Holky mě musely dlouho přesvědčovat, že se jedná o začátek školy na Hogu a ne úplný začátek školy tak, jak je v knihách. Co bych ale konkrétně chtěla vyzdvihnout jsou naprosto nádherné dveře a obálka knihy od Edith, mapka a asi tak bambilion dalších obrázků od Verči a skvělé básničky spolu s neustálou, (a, krapet, otravnou,) korekturou, od, Niny hlavně, co, se, týče, čárek. – zasměje se –
Odchod Ver… ráda bych řekla, že neměli sázet na prváka, ale to v naší pozici asi nemůžu.. – zasměje se – Co se týče jejich penalizace, přijde mi vyloženě nesmyslná.
Já jsem s hodnocením naprosto spokojená – mohlo by ale být o těch 8 kostek vyšší. – zasměje se – Osobně jsem, jak už jsem řekla, s naším vypracováním maximálně spokojená a naprosto nadšená z toho, co všechno jsme stihly za tak krátkou dobu ze sebe vyplodit!“

Po druhém úkolu se dostaly naše zelené soutěžící do poloviny celého klání. Tentokrát se hlavním tématem stala kolej Mrzimoru. JOJO Víly měly složit ódu na ředitelku koleje Sefrenii, zaměřit se na problematiku v nadměrném střídání funkcionářů kromě primusky, poodhalit nám kouzlo soudků, ťukání na ně a obrázkově si s dílem vyhrát.

Holky napadlo, že tentokrát z úkolu udělají zahradu, která bude mít různá zákoutí, kde budete sbírat ingredience na výrobu sušenek, samozřejmě nechyběly ani pověstné sudy a skvěle nazpívaná óda od Niny. Opět musím smeknout nad takovým nápadem a ještě úžasnějším provedením.

Porotkyně tentokrát už měly méně práce, hodnotily jen tři koleje a Zmijozel si vysloužil 144 kostek, což znamenalo druhé místo z tohoto úkolu, ale celkově první dělené s Nebelvírem! Musím dodat, že najednou první a třetí místo dělilo pouhých 16 kostek, což je opravdu minimální rozdíl mezi kolejemi.

Lilien Emity Meissed: „Óda na Sefrenii je moc pěkná, hezky zazpívaná, má to takový nádech tajemna a klidu a mně se to dobře poslouchalo a vlastně mě ani nic nerušilo. Dýchá z ní jakási harmonie.“

Sally-Ann Olson: „Vaše vypracování ve formě detektivního pátrání bylo zajímavé a umožnilo vám do příběhu zapracovat všechny povinné části i mnoho dalšího.“

Theresa Veilin Brendi: „Poctivě jsem sbírala všechny útržky a moc se těšila, že se, kromě jiného, dočkám i skvělého pečení těch koláčků… a ono nic! To od vás tedy rozhodně nebylo hezké! Ale! Zakončení celého příběhu mě pobavilo a musela jsem se skutečně pousmát.“

Kim Sarah Reevesová: „Za obrázky dávám rovněž palec nahoru, jsou úchvatné a jsem ráda, že jste je zapojily! Zpracování Denního věštce se vám taktéž povedlo.“

Vlastně já už v úvodu odhalila, komu patřil hlas u ódy. – pousměje se – Jak se holkám pracovalo na tomto úkolu a jak se jim vlastně líbí vypracování soupeřů? Nevadí jim pauza mezi úkoly, kdy fialové porotkyně píšou hodnocení?

Veronica: „Rozhodně holky (Nina, Noah) daly nápad s detektivkou, první dny jsme si rozdělily úkoly a tak nějak si ujasnily, co kde bude, jaké bude rozuzlení apod. Jinak Nina nazpívala tu ódu, sice jsem tušila, že bude nejspíše hudebně nadaná podle všech těch nástrojů, co má doma, ale rozhodně se předtím nepochlubila, že má i tak nádherný hlas!
Egoisticky můžu říct, že to máme nejlepší! – směje se – Mrzimor jsem celý neviděla, i když s tím musela být spousta práce, moc mě nezaujal. Nebelvír měl zase moc textu, tak jsem to prolistovala jen na začátku a na konci, takže vlastně ani nevím, jak si poradily s ódou nebo se soudky.
No, mohlo to být lepší! Zatímco v minulém kole měla problém prakticky jen madam Lilien, teď jsme od ní získaly dost kostiček a spoustu chvály. Naproti tomu jsme klesly u madam Sally, i když mi nepřišlo, že by v hodnocení nějak zvlášť říkala, že se jí něco nelíbilo.
Čekání mezi úkoly hodnotím tak půl na půl. Na jednu stranu si člověk může ulevit od stresu, na tu druhou ho zase hlodá zvědavost, kolik kostiček v tomto kole získá a jaká vypracování předvedly soupeřky. Je to ale rozhodně lepší, než kdybychom jely třeba měsíc v kuse, čas na odpočinek je důležitý!“

Nina: „Nápad, troufám si říci, byl z větší části asi můj (zahrada, detektivka). Detaily se dolaďovaly hromadně, text jsme psaly s Noah, výtvarně to měly víceméně na starost holky. No a óda, samozřejmě, moje že? – smích – Vytasila jsem se s ní už hned první den zveřejnění zadání. – musí se pochválit –
Vždycky mě moc baví odhadovat a přemýšlet, s čím přijdou ostatní týmy. Ale abych pravdu řekla, v tomto kole jsem moc ohromená nebyla.
Líbí se mi, že je podrobné a poměrně jasné. Jsou potom věci, vůči kterým jste bezbranní a štvou vás (u prvního úkolu jedna z porotkyň nemohla najít nápovědu, přitom byla schválně důkladně schovaná, teď u druhého zase některé porotkyně nepochopily, že přední část obrázku „nepasuje“ kvůli perspektivě), ale tak to prostě je a při vypracovávání musíme myslet i na to, co se může jevit jako chyba.
Je to dlouhý čas jednak i proto, že bych ráda viděla vypracování ostatních týmů, dokud to má člověk v živé paměti. Vracet se po několika dnech zpátky je občas trochu matoucí, ale samozřejmě to jinak udělat nejde.“

Edith: „Vymýšlí to hlavně Nina a Noah a pak Verča, no a já se vezu. – směje se – Ódu vymyslela a nazpívala Nina. Myslím, že to udělala dokonce během jednoho dne – to klobouk dolů. Ani jsme nevěděly, že je tak hudebně nadaná.
Vypracování úkolu ostatních týmů jsou v pohodě. Co se hodnocení týče, za získané body jsme moc rády a zpětná vazba je docela konstruktivní.
Čas, který porota využívá k hodnocení, beru jako regeneraci před tím, než začneme pracovat na dalším úkolu – zdá se mi to tak optimální.“

Noah: „Verča nám nakreslila nádhernou zahradu (kde mimochodem je socha na kopci, jak asi někteří nepochopili), Edith se blýskla s Jocelyn a Nina nám vymyslela a nazpívala úžasnou ódu!
Mně se hrozně líbí, jak úkoly všichni chápeme úplně jinak – už se těším, jak budou vypadat zpracování na naši kolej! – zasměje se –
Tak momentálně první, ač dělené, místo? Můžu si vůbec stěžovat? – zazubí se –
Já to beru jako čas na dodělání úkolů, načerpání nové inspirace a síly, ale vůbec by mi pauza nevadila o ty 2–3 dny kratší...“

Třetí úkol byl o koleji Nebelvíru. Všichni měli za úkol osvětlit legendu propojení mezi Albusem a lvem, nakreslit portréty nejužšího vedení Nebelvíru z počátku hradu a napsat o historii budování nebelvírské věže. Osvětlit nalezení a znovuotevření Buclaté dámy s nakreslením mapy kolejní místnosti a jako třešničku na dortu napsat krátký životopis Albuse Mithrandira Dumbledore.

JOJO Víly si s nebelvírskou kolejí poradily ztvárněním pohádky na dobrou noc. Krásný plynulý příběh, sem tam mluvící, nádherně namalovaný portrét, vše do sebe skvěle zapadalo. Co se od holek ze zadání chtělo, tak splnily na výbornou! K tomu přidaly velké množství originality.

Za tento úkol naše holky získaly 152 kostek, úplně totožně jako tým Nebelvíru, což znamenalo dělené místo jak z tohoto úkolu, tak i v průběžném hodnocení. Poslední čtvrtý úkol tedy měl rozhodnout o vítězi, napětí by se v tu dobu dalo krájet.

Lilien Emity Meissed: „Moc se mi líbí snová část, písnička má přesně tu snovou melodii a díky tomu snu jste nejen splnili povinnost ze zadání, ale rozšířili jste své vypracování o další… „větev“, která moc pěkně navazuje na celý příběh. Písnička je opět moc hezky nazpívaná.“

Sally-Ann Olson: „Vaše vypracování se mi opravdu líbilo, ba přímo mne nadchlo. Sice ten nápad vyprávění před usnutím se na první pohled zdá jednoduchý, ale v jednoduchosti je často síla a myslím, že právě u vás to platí na 100 %.“

Theresa Veilin Brendi: „Co do obsahové stránky, nechybělo mi tam nic. Příběh nás krásně provedl od začátku po konec a já jsem potom došla k závěru, že bych si tu pohádku vlastně také poslechla klidně ještě jednou.“

Kim Sarah Reevesová: „Celkově jste odvedly skvělou práci. Váš příběh je celistvý. Má začátek, prostředek i krásný konec. Děkuji, že jsem se opět mohla ponořit do vaší výjimečné práce a budu se těšit opět příště.“

Koho napadlo pohádkové pojetí úkolu? Čí práce byly kreslené portréty? Co říkají na hodnocení poroty a jak se těší na poslední úkol, který bude mít jasné zadání – Zmijozel?

Veronica: „My nejdřív chtěly udělat deskovku, to jsme se rozhodly někdy už po prvním úkolu. Ale pak nám přišlo, že to nepůjde zakomponovat do zadání, tak jsme od toho upustily, a když se na to dívám, tak jsme udělaly dobře! – zazubí se –
Portréty a pozadí má na svědomí Edith, skvělá malířka! Zbytek jsem si vzala pod palec já, div, že jsem se neukreslila. Ale pro některé porotce to stejně bylo ještě málo obrázků! – konejšivě hladí svou ukreslenou ruku –
Já k hodnocení asi nemám žádnou výtku, pro tentokrát. Akorát mě zaráží, že Mrzimor je zase třetí, i když pro mě (stejně jako v prvním kole) byl favoritem. Nevím, přijde mi jejich vypracování daleko lepší než nebelvírské, ale porota to asi vidí jinak. – pokrčí rameny – Takže stejný počet s červenými mě docela rozkyseluje!
Už jsem si přečetla zadání a teda... za mě zatím nejhorší z celé B4. Ale možná jsem jen měla pro Zmijozel velká očekávání, která nebyla naplněna, no. Ale dáme do toho všechno, tohle bude náš naprostý vrchol! – tváří se odhodlaně –“

Nina: „Tuším, že to tak nějak nejvíc vzniklo v hlavě Noah? Ale přiznám se, že v prvních dnech jsem byla zaneprázdněná nekouzelnickými záležitostmi, proto v celkovém nápadu a většině provedení tohoto úkolu mou stopu moc nenajdete.
Nad hodnocením pozvedám své neexistující obočí v souvislosti s nekorespondujícím počtem udělených kostek. Což mi přijde, že je i u hodnocení ostatních týmů. Vím, že to mají porotkyně těžké, protože nesmí (v písemném hodnocení) vzájemně porovnávat naše vypracování, nicméně když na vás pějí samou chválu, ale potom dostanete v některé z kategorií pouze 8 kostek? No, musí vám stačit vysvětlení, že ostatní týmy to měly prostě lepší.
Zmijozelský úkol, z toho mám upřímně krapet zaražené prdíky, protože vím, že se od nás očekává, že nezklameme. Což je sice fajn, ale vlastně není. Nicméně těším se na to, že třeba ukážeme Zmijozel krapet v jiném světle než ostatní týmy. – neviditelný mrk mrk –“

Edith: „Noah navrhla, že to tentokrát můžeme pojmout jako pohádku, co maminka vypráví dítěti. Já dodala, že k tomu můžeme přidat sen, a tak to nějak vzniklo. Všechny jsme pak souhlasily.
Já jsem nakreslila portréty Albuse, Rosiely, Petera, Sandrika, Levandule, Leonarda a Jeana. Verča pak ztvárnila portrét Buclaté dámy, oba nádherné lvy, Albuse na koštěti, hořící věž, roztomilého malého Jojoslava a povedenou dětskou mapu kolejní místnosti.
Podle mě jsou hodnocení celkově pozitivní a my jsme rády, že jsme na prvním místě. Vím, je to remíza s Nebelvírem, ale o to napjatější bude vypracování posledního úkolu a rozhodně čekání na finální hodnocení.
Myslím, že se všechny těšíme na vypracování posledního úkolu – o to víc, když je to o naší zmijozelské koleji. No uvidíme, co vymyslíme tentokrát, ale tvorbu si určitě užijeme. Obavy mám snad jen z rozhodujícího hodnocení.“

Noah: „Původně jsme pro Nebelvír plánovaly dobrodružnou deskovku, ale k tomu nám moc nesedělo zadání, až jsme se nakonec dohodly na trochu poklidnější formě. – zasměje se –
Já osobně byla příjemně překvapená, když jsme od madam Sally dostaly plný počet kostek, celkově jsme ale získaly opravdu slušný výsledek, což mi dodalo potřebnou motivaci k poslednímu úkolu. – zazubí se –
Co se týče společného počtu kostek s Nebelvírem, říkám si, že je celá soutěž aspoň napínavější! Ale zase by mi nevadilo výrazně vyhrávat! – směje se –
Tak nějak obojí, mám obavu i se těším na poslední úkol – konečně máme šanci představit naši úžasnou kolej, na druhou stranu je na nás největší tlak. Tak nezbývá než doufat…“

A konečně tu máme čtvrtý a poslední úkol celého klání! Náš tým měl za úkol zjistit, jak kolej Zmijozelu souvisí s Ferdinandem – kdo, co to je a odkud se vzal? Objasnit brzký odchod Ashanteho Justy Forsytha. Složit oslavnou báseň na čistou krev a napsat teorii o tom, jak vstupní dveře do koleje posoudí, zda kouzelník má, či nemá čistou krev, nakreslit dva obrázky kolejní místnosti, obrázek Ferdinanda a další obrázek dle vlastního posouzení.

To, že u posledního úkolu došlo k jisté podobnosti s tím předchozím, absolutně nevadilo, byl to ozkoušený formát, který už jednou vyšel. Zařazení Jojoslava do Zmijozelu a následující vtipné okamžiky, nádherné obrázky, mluvené komentáře, Salazarova přísaha, úžasná óda hodna Zmijozelu. Všechno, co holky v tomto úkolu vytvořily, bylo prostě boží! Zmijozelští vám děkují za vaši práci a reprezentaci naší koleje!

Díky naprosto famóznímu závěru si holky vysloužily 176 kostek! O 60 kostek více než kolej Nebelvíru, která skončila na celkovém druhém a Mrzimor na třetím místě. JOJO Víly jsou zlatééé! Na jejich počest se ve Velké síni uspořádal i ohňostroj! – přikládá dokumentaci –

Lilien Emity Meissed: „První obrázek kolejní místnosti je boží! Úplně to vidím, jak si to studenti z doslechu představují a jak jsou celý rozklepaní. – směje se –“

Sally-Ann Olson: „Líbilo se mi rozdílné barevné zpracování pozadí pro různá místa. Komentáře u některých obrázků a zvuky s nimi spjaté byly vtipné. Líbily se mi i krátké básničky na začátku každé sekce a kvalita textů i grafické zpracování byly opět na vysoké úrovni.“

Theresa Veilin Brendi: „Pohled malého prvňáka, který je zařazen do Zmijozelu a není čistě kouzelnické krve… to je prostě fantastické! Graficky jste si poradily výtečně. Všechny obrázky byly skvělé a vážně jsem se bavila, když jsem na ně „klepala“ svou hůlkou.“

Kim Sarah Reevesová: „Moc se mi líbila tajná Salazarova přísaha. Vzbuzovala strach a respekt k tak váženému čaroději, jako byl Salazar Zmijozel. Na druhou stranu jsem se musela smát, jak jste ze své kolejky udělaly zatuchlou místnost prosycenou černou magií. Tak „útulnou“ kolejku vám snad nikdo nepřeje.“

A jak se holkám pracovalo na posledním úkolu? Co řekly na vypracování Nebelvíru, se kterým soupeřily o první místo? A co cítí teď jako vítězky a co udělají s 120 galeony, které si za výhru rozdělí?

Veronica: „No, protože jsme se třetím vypracováním zabodovaly zatím vlastně nejvíc, nechtěly jsme se pouštět do nějakých novot. Tak jsme využily koncept z minula a udělaly zase další vyprávění člena již všem známého rodu Vilomírů!
Mě paradoxně při posledním úkolu chytla nějaká aktivní slina, takže všech obrázků (krom Ferdinanda) jsem se zhostila já. Málem jsem se umalovala! – směje se – Místo jámy s hady jsem původně zamýšlela trojhlavého psa, ale pak jsem si říkala, že to moc se Zmijozelem nesouvisí a vzpomněla si na nějaký historický film, kde museli otroci v aréně projít jámou plnou jedovatých hadů. A óda je úžasná, jen škoda, že ji Nina nechtěla nazpívat, že? – nenápadně hodí očkem po beztělnaté zelené –
Já po celou dobu soutěže považovala za největší konkurenci Mrzimor teda. – pokrčí rameny – Jejich vypracování mi přišla lepší než vypracování Nebelvíru, nemám tušení, jak se jim povedlo skončit na 3. místě. Poslední úkol Nebelvíru mi přišel dost slabý, no.
Já už jen natěšeně čekám, až se mi připíše titul, na galeonech až tak netrpím, ale uvítám je! Hlavně budu nejprve šetřit (pokud se zas něco geniálního neobjeví v NiTi na pultech), vždycky jsem si po vystudování chtěla koupit pozemek v GD.“

Nina: „Já jsem se toho upřímně trochu obávala, ale děvčátkům jsem to ani neříkala. Přišlo nám to asi nejpřirozenější. Holky Edith a Verča jako již tradičně zajišťovaly web a výtvarnou stránku, já s Noah tu obsahovou. Ale nápad jsme dávaly dohromady všechny, šlo pak spíš o to praktické provedení.
Nechci být hnusná, ale žádní Nebelvírčané to snad nečtou, takže u všech škrken... ani jsem nevěřila tomu, že se skutečně dívám na nebelvírské vypracování. Už to, co vás hned uhodilo do očí (mě teda ne, neb oči nemám), bylo takové celé divné, až podezřelé. Nevím, o co se holky snažily a jestli to byl záměr, nebo jim do toho něco vlezlo... každopádně pro toto kolo (i očima porotkyň) nebyly konkurencí.
Cítím zadostiučinění, myslím, že jsme si to zasloužily ze všech nejvíc... ó ano, mluví ze mě skromnost, já vím. Jsem ráda, že je to za námi, protože to bylo poměrně náročné a hlavně nám už asi i docházely kreativní možnosti. Ale je mi líto, že to končí, protože jsme s holkama byly sehraný tým... no snad už od prvního úkolu! Až mi to přijde neuvěřitelné.
A za mých skromných pár galeonů si budu užívat výsluní osmého místa v mamonářích.“

Edith: „Pracovalo se nám dobře, i když jsme byly trochu smutné, že naše spolupráce je u konce. Ne, myslím, že vzhled zafungoval celkem dobře.
Já jsem nakreslila Ferdinanda a pak jsem se koncentrovala už jen na vývoj webu. Všechny ostatní a krásný obrázky pak dodala Verča.
Trochu souhlasím s paní porotkyní Theresou Veilin Brendi, která zmínila, že poslední vypracování bylo poněkud slabší než předcházející dílka. Každopádně si myslím, že se Nebelvír snažil – obousměrný překlad do hadí řeči byl rozhodně skvělý nápad.
Jsme moc rády za první místo a za to, že jsme se všechny mohly zúčastnit. Chtěla bych tímto poděkovat všem ze zmijozelské koleje a vůbec všem, co nás podporovali po celou dobu soutěže – moc si toho vážíme.
Přemýšlím, že bych si koupila koště Forcer 2006 Ultra, na které jsem se snažila marně našetřit. – smích –“

Noah: „Myslím, že se naše spolupráce s každým úkolem jen zlepšovala – víc jsme si rozuměly a už jsme měly zajeté koleje. Holky jsou navíc naprosto úžasné, takže dělat úkoly byla jedna radost. – zazubí se – Obrázky jsou dílem Verči a Edith, kolejky dělala konkrétně Verča. – zazubí se – A my s Ninou jsme dělaly na textech. Musím teda říct, že většina textů je tentokrát od Niny, mě poněkud zachvátily mudlovské povinnosti. A udělala skvělou práci! – usměje se – A samozřejmě webovým masterem je Edith!
Popravdě jsem byla trošku vyděšená. Přišlo mi, že z nás udělaly krapet záporáky… – zamyslí se – Aspoň to hezky sedlo k sestře našeho Jojomíra a jejím historkám. – zasměje se –
Jsem pořád ještě překvapená a nadšená! – zazelení – Ještě jsem pořádně nepobrala, že jsme to vyhrály! – zazubí se – Co se týče peněz, asi si je nechám chvíli v peněžence... Život o čtyřech galeonech není zrovna dvakrát jednoduchý! – směje se – Docela se těším i na ten putovní předmět, fakt mě zajímá, jak vypadá. – zazubí se –“

Doufám, že vám čtení článku uteklo tak, jako celé klání Bradavické čtyřky. JOJO Vílám patří obrovský dík, že to celé dokázaly vyhrát a bezchybně reprezentovaly naší zelenou kolej. Můžeme na ně být opravdu hrdí! Já jim navíc děkuji, že byly ochotné si po každém úkolu vyslechnout mé otázky a najít si čas na odpověď.

Jelikož se zruší doména, tak dílka holek budou k dispozici na zálohách:

Havraspár: ZDE

Mrzimor: ZDE

Nebelvír: ZDE

Zmijozel: ZDE

Byla by škoda přijít o vypracování, no ne?

Pro Hadího krále
Astoria von Pens