Čarostorky: Protiva

Příběh, jehož pokračování jste zvolili vy! Každá Čarostorka (alias čarodějná historka) v sobě snoubí špetku fanfikce, hrstku crossoveru a kopu té zvláštní literární magie, která umožňuje, že se neuvěřitelné může stát skutečností.
U každého dílu Čarostorek naleznete anketu, ve které můžete vybrat z několika možností, kam se příběh bude dál vyvíjet.



„Co kdybychom na to použili... odlakovač na nehty!“

„Elle, ty chceš vážně uklízet tenhle svinčík odlakovačem?“ Neville se tvářil nevěřícně, ale v jeho hlase zazníval střípek naděje.

„Jasně!“ opáčila sebevědomě Elle. „Přesně to by se nám totiž mohlo hodit.“ Elle chvilku hledala ve své růžové kabelce příslušnou lahvičku, a pak ji postavila před Nevilla. „Tady. Odlakovač s výtažkem z měsíčku lékařského.“

„A bude to fungovat?“ strachoval se Neville.

„Ale samozřejmě! Je to šetrný, ale spolehlivý výrobek v ekologicky šetrné lahvičce. Rozpustí všechno a navíc je bez acetonu.“

Elle zkušeně odkápla pár kapek na nejhůře postižené místo. Trochu to zasyčelo a chvilku se nedělo nic. Po pár minutkách se ale nános špíny začal zmenšovat a zdálo se, jako by se rozpouštěl ve fialkovou páru.

„Když tímhle pustí i sedmivteřinový lak s gelovým efektem a pryskyřicí, tak tohle musí taky.“
Neville nevěřícně sledoval, jak Elle pečlivě dávkuje pár kapek na lavice a další zaneřáděná místa. Nánosy spáleniny mizely jako mávnutím kouzelné hůlky.

„Teda, ty jsi fakt třída!“ vydechl Neville.

Učebna se znovu lekla čistotou a až na lehký fialkový dým, který voněl trochu jako měsíček lékařský, tu bylo všechno jako dříve.

„Pchá, co to tady provádíte?!“ vlétl dovnitř Protiva.

„Jak vidíš, máme uklizeno a jdeme zpátky do své kolejní místnosti,“ odbyl ho Neville. Sbalil si své věci a vykročil.

Jenže Elle se k ničemu neměla a jen se na strašidlo zamračila: „Co jsi zač?“

„Já jsem tady ten nejdůležitější! A mám vždycky pravdu!“ vytahoval se Protiva.

„Nech to být,“ domlouval jí polohlasem Neville, „dělá akorát problémy.“ Na moment se odmlčel. Když viděl urputný výraz na tváři Elle, raději ještě dodal: „Neříká se mu Protiva jen tak pro nic za nic!“

Než ale Elle stačila přikývnout či udělat cokoliv jiného, Protiva se zmocnil lahvičky s odlakovačem na nehty. „Hmm, copak je to za zajímavý lektvar?“

„To je odlakovač. Patří Elle. Vrať ho a my půjdeme.“

„Ale, ale! Teď už patří mně! A vy nikam rozhodně nejdete, nebo ztropím takový élent, že to tu budete uklízet do Vánoc. Chachá!“

Neville a Elle se na sebe podívali. Elle pokrčila rameny a sykla: „Tak mu ten odlakovač necháme... mám náhradní.“

„Hmmm, ten lektvar ale krásně voní... loknu si!“ Protiva si jich přestal všimat a byl plně zaujat lahvičkou s odlakovačem. Protiva si z lahvičky přihnul a hlasitě vykřikl něco jako „úúúíííí, to pálí“ – začal se nadouvat a zase zmenšovat, z uší mu šla fialková pára a v obličeji měnil barvy od bílé po zelenou.

Tropil při tom tolik křiku, že to přivolalo profesora Snapea.

Ten mávl hůlkou a jedním švihnutím zavřel Protivovi pusu. Když Protiva shledal, že přišel o hlas, teatrálně se zhroutil na zem. Vznášel se pár centimetrů nad podlahou a zmítal se, jako by ho postihovaly občasné křeče, jež patrně jen hrál. Ale možná také ne. U něho si žádný kouzelník nemohl být jist.

„Vidím, že s úklidem jste si poradili.“ Snape pozvedl jedno obočí při pohledu na strašidlo. „Ale co jste to provedli Protivovi?“

Pro Hadího krále

Gita Hrdličková

Miniaplikace